Úvod

Tibetské mísy mě oslovily už před 20 lety (Vlasta Marek). Asi před 15 lety jsem našla v knihovně Ladu, která si pro účastníky našla čas a nepravidelně jsme se scházeli na chodbě knihovny, kde jsem zažila nezapomenutelné podvečery při zpívání alikvótů a zvuků tibetských mís (dnes už vlastním doma 3 tib.mísy). Zvuky jsou pro mě hudba a hlavně léčení. A když se přidá ještě Buben štěstí, to je nádhera při svíčkách. Vždy se sejde skupina, která se naladí zásluhou Lady. Ani se mi nechce jít domů. A co mi přinesly lidové zpívánky? Vzpomínky na mládí a hlavně opáčko při zpěvníku, patřím totiž k nejstarším účastnicím (letos mi bude 70). Jde nám to vždy báječně.

S Ladou jsou všecky akce zajímavé. Člověk si zkusí něco nového, příjemného a posune své hranice, aniž by se musel nutit. Vždy se hodně nasmějeme, uvolníme a užijeme si společné chvíle. Její veselá nálada a energie velmi inspirují, a tak ze zpívání vždy odcházím mile naladěná a s úsměvem na tváři.

Od dětství mě hudba a zvuky přitahovaly. Ráda jsem zpívala a poslouchala především živou hudbu a zpěv. Vzpomínám, jak jsem zpívala a zvuky a rytmy jsem přirozeně spojovala s pohybem, tedy tancem. Pak, přehlcena starostmi a povinnostmi, jsem zpívala jen zřídka. Později, po setkání s Ladou jsem si ke zpěvu i hudbě zase našla cestu. Velmi ráda navštevuji její úžasné koncerty i jiná setkání při zpěvu a hry na různé rozličné nástroje. Dnes zvuky i hudba pro mě znamenají něco nadpozemského, zázračného, duchovního a především léčivého. Cítím denní potřebu si zanotovat, zahrát na tibetskou mísu, zabubnovat…… Potom se cítím plná energie a mám dobrou náladu. Jsem velmi vděčná Ladě za tyto krásné chvilky.